Jsou chvíle, kdy si člověk myslí, že všechno zvládne sám.

A možná to chvíli jde.

Ale existují momenty, kdy potřebujeme víc než vlastní sílu.

Potřebujeme člověka, který jen tiše sedí vedle nás.

"Svůj člověk" nemusí být partner ani rodina.

Někdy je to někdo úplně jiný, někdo, kdo nás slyší i mezi řádky.

Kdo vnímá, kdy je den těžký, i když to neřekneme. Kdo nás nevyděsí tím, že se necítíme dobře.

Takový člověk je bezpečné místo.

Prostor, kde nic nemusíme dokazovat.

Můžeme říct: "Dnes to nezvládám," a nic se tím nepokazí.

Proč je tak důležitý?

Protože život není o tom, kolik toho uneseme sami.

Ale o tom, že se máme o koho opřít.

A díky tomu se svět stává o něco lehčím.